Ukrajinský energetický boj: Zelenskyj uvádí, že téměř veškerá kapacita výroby tepelné a vodní energie byla ztracena

Krize za Zelenského prohlášením:

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu před Valným shromážděním OSN osvětlil bezprecedentní energetickou krizi, jíž Ukrajina čelí. Od března letošního roku Rusko zahájilo několik rozsáhlých koordinovaných útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. V důsledku toho Ukrajina ztratila téměř veškerou kapacitu výroby tepelné a vodní energie. Podle ukrajinských novin „The Kyiv Independent“ Rusko mezi březnem a srpnem provedlo devět velkých koordinovaných úderů proti ukrajinské energetické infrastruktuře, které zasáhly energetická zařízení ve všech dvaceti ukrajinských oblastech (regionech). Zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA) uvádí, že výpadek elektřiny na Ukrajině by letos v zimě mohl dosáhnout až 6 gigawattů, což je přibližně jedna třetina očekávané špičkové poptávky. Letos v létě Kyjev zažil prodloužené výpadky proudu s výpadkem výkonu 2,5 gigawattu. Zelenskyj obvinil Rusko, že se snaží během zimy „mučit miliony Ukrajinců“ a způsobovat utrpení obyčejným rodinám, ženám, dětem a běžným městům a vesnicím, ve snaze donutit Ukrajinu, aby se podřídila. Údaje ukrajinského ministerstva energetiky ukazují, že od října 2022 do září 2024 ukrajinská energetická infrastruktura utrpěla celkem 1024 útoků. Tato energetická krize výrazně ovlivnila životy ukrajinského lidu. Nedostatek dodávek energie vedl k rozsáhlým výpadkům elektřiny, které vážně ovlivnily základní potřeby, jako je vytápění a osvětlení. Továrny a podniky byly nuceny zavřít, což vedlo k vážnému narušení hospodářské činnosti a výraznému poklesu kvality života běžných občanů. Energetická krize by navíc mohla vést k sociálním nepokojům; jakmile je vážně zasaženo velké množství lidí, existuje riziko protestů nebo dokonce násilných incidentů.

Ukrajinská vláda čelí obrovským výzvám: Na jedné straně potřebuje posílit diplomatický kontakt se Západem ve snaze zajistit si více energetické pomoci; na druhé straně musí zavést různá nouzová opatření, jako jsou rotační výpadky proudu a mobilizace veřejnosti k šetření elektřinou.

Přestože se vyhlídky zdají chmurné, obyvatelé Ukrajiny neztratili odvahu. Aktivně reagují na tuto energetickou krizi různými prostředky. Navzdory obtížím existuje mezi ukrajinským obyvatelstvem odolnost, protože se přizpůsobuje situaci a pracuje na překonání těchto výzev.

Kořeny a dopady energetické krize

• Konflikt jako spouštěč

Propuknutí konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou se nepochybně stalo katalyzátorem energetické krize na Ukrajině. Od začátku konfliktu Rusko nepřetržitě ničí ukrajinská energetická zařízení, čímž zasadilo zničující ránu ukrajinskému systému dodávek energie. Cíle ruských útoků byly jasné, jejich cílem bylo oslabit ukrajinskou ekonomickou sílu a válečný potenciál. Nárazem na energetická zařízení jsou přerušeny nejen civilní a vojenské dodávky energie, ale je ovlivněna i produktivita ukrajinského průmyslu a zemědělství. Například byly zničeny všechny tepelné elektrárny v Charkovské oblasti, což způsobilo ochromení místních životních a výrobních podmínek. Většina ukrajinských energetických zařízení je zastaralá, takže opravy jsou extrémně obtížné a pokračující ruské stávky ještě více ztížily restaurátorské práce. Za takových okolností se energetická krize na Ukrajině dále prohlubuje.

• Řetězová reakce evidentní

Ukrajinská energetická krize jako významná tranzitní země a vývozce energie v Evropě měla významný dopad na dodávky energie do evropských zemí. Údaje z Eurostatu ukazují, že v roce 2022 vzrostl dovoz do EU ze Spojených států o 53,5 %, přičemž jedním z hlavních důvodů je nárůst obchodu s energií a prudký nárůst cen energií. Francouzský prezident Emmanuel Macron opakovaně kritizoval „dvojí metr“ cen energií v USA a poukazoval na to, že cena amerického zkapalněného zemního plynu prodávaného do Evropy je několikrát vyšší než na trhu v USA.

"V době probíhající ukrajinské krize muselo mnoho evropských zemí hledat nové kanály pro dodávky energie. Restartování uhelných elektráren, odkládání vyřazování jaderné energie a zvyšování zásob zemního plynu se staly důležitými nouzovými opatřeními. přinesly také řadu problémů, jako je zvýšený tlak na životní prostředí a narušení plánů energetické transformace."

• Hluboký sociální dopad

Dlouhodobý nedostatek elektřiny a vytápění si vyžádal krutou daň na životech ukrajinských občanů a na budoucí rekonstrukci země. V oblasti vzdělávání školy nemohou kvůli výpadkům elektřiny vykonávat běžnou výuku, což vážně ovlivňuje učení studentů. Kvůli nedostatku energie byla paralyzována také lékařská infrastruktura; mnoho lékařských přístrojů závisí na elektřině a dlouhodobé výpadky proudu vážně ovlivní léčebné možnosti nemocnic. Budou ovlivněny kritické postupy, jako je pohotovostní péče a chirurgické zákroky, a skladování léků čelí problémům, přičemž některé léky citlivé na teplotu se potenciálně zhoršují a stávají se neúčinnými. Potravinový řetězec navíc utrpěl těžké rány; nedostatečný výkon vede k tomu, že zpracovatelská a chladicí zařízení nefungují správně, což představuje riziko zkažení velkého množství potravin. Přeprava zemědělských produktů byla rovněž zablokována, což vedlo k nedostatečným zásobám čerstvého ovoce a zeleniny. Očekává se, že během podzimní a zimní sezóny dojde k vážnému nedostatku základních potravin, jako je chléb, mléčné výrobky a maso, a ceny prudce porostou.

Reakce Ukrajiny a mezinárodní role

• Aktivní akce Ukrajiny

Zelenskyj aktivně volá po mezinárodní pomoci pro Ukrajinu. Často vystupuje na různých fórech, kde zdůrazňuje obtížnou situaci, které Ukrajina čelí v důsledku energetické krize, a žádá naléhavou pomoc od západních zemí, jako jsou Spojené státy, Velká Británie a Francie, aby Ukrajině pomohl překonat tuto krutou zimu. Zdůrazňuje, že každé zpoždění v provádění programů vojenské pomoci má nepříznivé dopady na frontové linie, zatímco včasné a rychlé poskytnutí vojenské pomoci vždy přináší pozitivní výsledky. Ukrajinská vláda přijala mimořádná opatření, jako je rotující výpadky elektřiny, aby zajistila základní společenské operace. Vláda zároveň urychluje opravy poškozených energetických zařízení, aby bylo co nejdříve obnoveno normální napájení. Ministerstvo energetiky Ukrajiny vyzývá občany, aby ve špičce využívali elektřinu „racionálně a šetrně“ a veřejnost se aktivně podílí na svépomoci. Při výpadcích proudu se baterky staly dočasnými osvětlovacími nástroji a sousedé si navzájem pomáhají a spolupracují na zvládnutí této krize.

• Odpověď mezinárodního společenství

Situace ohledně pomoci Ukrajině ze západních zemí je složitá. Země jako Spojené státy a Spojené království oznámily nové balíčky pomoci pro Ukrajinu, včetně vojenské a humanitární pomoci. Například federální vláda USA oznámila dodatečných 375 milionů dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině, která zahrnuje pumy vzduch-země a munici kompatibilní s vícenásobnými raketovými odpalovacími systémy HIMARS. Spojené království přislíbilo Ukrajině pomoc ve výši více než 600 milionů liber, jejímž cílem je poskytnout mimořádnou humanitární pomoc a podpořit obnovu energetického systému. Úsilí o pomoc však také čelí potížím a výzvám. Na jedné straně, jak se po Evropě šíří stín ekonomické recese, země se potýkají se svými vlastními ekonomickými těžkostmi, což ztěžuje udržení rozsáhlé pomoci Ukrajině. Velký německý průmyslový sektor, závislý zejména na levném ruském zemním plynu, byl těžce zasažen energetickou krizí, jeho HDP již klesl o 0,3 %. Očekává se, že Itálie, Francie a Polsko zaznamenají značné rozpočtové deficity jako podíl na jejich HDP. Na druhou stranu, americká pomoc Ukrajině také přichází s nejistotami. Jak se blíží prezidentské volby v USA, situace se komplikuje. Zda bude Biden nadále kandidovat, atentát na Trumpa a zda se Harris může náhle připojit k závodu, to vše přidává nejisté faktory k závazkům USA pomoci Ukrajině. Mezinárodní pomoc se navíc jeví jako kapka ve srovnání s celostátní energetickou krizí, jíž Ukrajina čelí.

Odhaduje se, že Ukrajina v současné době potřebuje nejméně 10 000 vysokoenergetických generátorů, aby tuto zimu sotva zvládla, ale současná pomoc tuto poptávku zdaleka nepokrývá. Navíc, i když jsou k dispozici generátory, otázka, kde získat palivo, zůstává významným problémem. Vlastní ukrajinské rafinérie byly vybombardovány a jsou v rozkladu a dovoz paliva je neúměrně drahý.

Pohled do budoucnosti

Ukrajina v současné době čelí masivní energetické krizi, ale ukrajinský lid prokázal silnou vůli a ducha jednoty v nepřízni osudu. Tápou si cestu vpřed ve tmě a snaží se najít způsoby, jak překonat své obtíže. V této náročné době je podpora ze strany mezinárodního společenství klíčová. Země by měly odložit své neshody a společně podat pomocnou ruku a poskytnout Ukrajině nezbytnou energetickou pomoc, finanční podporu a technickou pomoc. Pouze společným úsilím mezinárodního společenství můžeme Ukrajině pomoci rychle obnovit její dodávky energie a obnovit její národní infrastrukturu. Budoucnost Ukrajiny je plná výzev, ale není bez naděje. Ukrajina má bohaté přírodní zdroje a lidský kapitál. S dostatečnou podporou a časem může ukrajinský lid zcela jistě znovu vybudovat svou vlast. Mezinárodní společenství by se zároveň mělo z této krize poučit, klást větší důraz na energetickou bezpečnost, podporovat globální energetickou spolupráci a spolupracovat na udržení stability v geopolitickém prostředí. Věříme, že s úsilím ukrajinského lidu a podporou mezinárodního společenství bude Ukrajina schopna překonat tuto krutou zimu a přivítat úsvit přestavby svého domova. Pojďme všichni společně pracovat pro budoucnost Ukrajiny a přispět svým dílem ke světovému míru a stabilitě.